Kudy a kam...

V dávných dobách, kdy svět byl ještě plný tajemství a kouzel, se narodil v malé kovárně vysoko na Olympu (jak byl skromně nazýván jeden pražský kopec) odvážný železakus. Pojmenovali ho Devlínek. Jak Devlínek rostl, stal se z něj chlapík s dobrým srdcem, ocelovou vůlí, kaleným tělem a zvídavou myslí. Jednoho dne, když slunce zapadalo za horizont a nebe se rozhořelo barvami vyhasínající výhně, zatoužil Devlínek poznat svět za hranicemi svého libeňského domova, a tak se rozhodl vydat na cestu. Chtěl najít kraj, kde by lidé byli dobří a milí, kde by vládla láska a porozumění, proto sbalil svůj batůžek, rozloučil se s rodinou, objal náhodně kolemjdoucího psa a vykročil do neznáma. Bloudil hustými lesy, potápěl se v divokých řekách, protože plavání mu nešlo, a šplhal na vysoké hory jako dobře pojištěný horolezec. Přestože byl Devlínek dostatečně tvrdý a odolný, ho tato dobrodružství ještě více zocelila. Po mnoha dnech putování dorazil do kraje, o kterém se mu ani nesnilo. Lidé zde byli tak laskaví, že mu nabídli brousek, čepičku, jídlo a sledování na sociálních sítích, aniž by za to cokoli chtěli. Děti se s ním hned spřátelily a ukázaly mu své oblíbené hry, lepší než lecjaké mobilní aplikace. Díky novým přátelům Devlínek poznal mnoho věcí a požitků a na oplátku učil děti i dospělé správně stolovat a vyprávěl příběhy, které osvětlují noc. Jeden z příběhů byl o tom, jak šel do světa hledat dobro a nalezl nový domov. Devlínek zakotvil v malebném Prostějově, v bezpečném přístavu, který voněl příslibem nových dovedností a vášní. A ty, milý Devliante, se o tom můžeš přesvědčit na vlastní oči, neboť tak, jako by měl každý poutník alespoň jednou za život vykonat pouť do místa, které je pro něj významné a posvátné, měl by i každý Devliant alespoň jednou ve svém životě navštívit Prostějov. Prostějov, město známé daleko široko, je zapsán v každé mapě a všelikém jízdním řádu, aby žádný poutník nezabloudil a každý pocestný našel správnou stezku, na které třeba i ty, milý Devliante, potkáš svoje ocelové štěstí.

Zkuste nám poslat zprávu. My si ji zkusíme přečíst ;-)


Děkujeme za vaši zprávu. Jakmile ji najdeme, oslavíme to!

Oups! Něco se nepovedlo se. Zkuste to prosím znovu.

Že vy jste nám tam něco nevyplnili, ha? Tak se na to ještě podívejte, ju?